Téma: Zelené střechy a fasády
- Článek z Inspirace 3/2023
Trojská kotlina na severu Prahy poskytuje dramatickou podívanou vymodelovanou ze skal tisíci let vytrvalé práce proudu Vltavy. Díky své členité přírodní kráse přitahovala pozornost našich předků toužících přenést přírodu dalekých krajů i do srdce střední Evropy. Tak vznikla na rozsáhlých plochách skal, roklí, náhorních plošin, lesů i stepí botanická a zoologická zahrada. Na úpatí vršku se středověkou usedlosti Sklenářka byl před třemi lety postaven obří pavilon goril, jenž svým oblým organickým tvarem toužil nenarušit dílo největšího krajinářského architekta – přírody. Mohla by ale monumentální architektura stavby splynout s okolními loukami bez nástrojů zahradníka?! Jak vhod a nenahraditelně nám posloužila technologie zelených střech…
1. místo v soutěži Zelená střecha roku
Zoo Praha – Rezervace Dja, pavilon goril
Investor: Zoologická zahrada hl. m. Prahy
Zhotovitel: GARPEN ZAHRADNICKÁ spol. s r.o.
Autoři projektu: ABM architekti, Ing. Eduard Chvosta, Ing. Maxim Turba
Další zhotovitelé: STRABAG a.s. (generální dodavatel), Ing. František Kolářský – závlahové systémy
Ideové limity
Právě navázání na okolní zvlněnou krajinu dalo střeše tvar jakési zelené vlny plynoucí ve dvou sklonech do 5° o výměře 1100 m² a nad 5° s plochou 806 m². Kromě krajinné propojenosti dala střeše ekologický limit samotná blízkost kaňonu Vltavy, jenž je typický mnoha xerotermními společenstvími ve stepních a skalních biotopech sdružených do přírodního parku Draháň – Trója. Celou oblast zpracovalo fytocenologicky již mnoho botaniků, vybrat tedy identické druhy pro střechu nebyl problém…stačilo jen je získat.
Flóra
Orientace střechy nabídla dva tematické celky. Úzký pás podél návštěvnické trasy, navazující na výsadby s africkou tématikou a rozsáhlejší oblast související s blízkými původními stepními biotopy. Do celoplošného zakladu stepních druhů logicky založenému především travinami rodu Festuca a Stipa byly dosazeny exotické druhy jako je africký Penisetum macrourum. Naopak neafrickou část obohatili dosadby hvozdíku Dianthus carthusianorum či hlaváče Scabiosa ochroleuca vypěstovaných v programu Odboru životního prostředí hl. m. Prahy Regionální pražská směs. Vlastní plošný základ porostu byl založen hydroosevem ze směsi od firmy Agrostis (podrobnější specifikace uvádíme v níže uvedených tabulkách a webu). Část okolních ploch navazujících na střešní plášť byla založena jiným typem osevní směsi od firmy Planta Naturalis a metodou výdrolu ze sena sklizeného na samotné střeše. Na „náhorní plošině“ umožnila vyšší mocnost substrátu výsadbu domácích druhů dřevin vyskytujících se v keřových lemech blízkého okolí, např. Prunus spinosa. Tyto druhy do budoucna pomohou zakrýt pohledově výrazné světlíky a světlovody.
Fauna
Blízkost stepních biotopů a zapálených entomologů vyvolala rychlou reakci. Extenzivní střechy se svou rostlinnou skladbou, a především počáteční nezapojeností vegetačního pokryvu vytváří prostor pro vývoj specializovaných stepních druhů bezobratlých. Průzkum (ing. Vladimír Hula, Ph.D., MENDELU) v krátké době objevil druhy dle Červeného seznamu ČR klasifikované jako ohrožené. Například modrásek jehlicový, který dle názoru entomologů střechy zásadně neobsazuje. Podobně překvapil objev pro umělé biotopy vzácný druh pavouka plachetnatka, typický pro zachovalé stepní biotopy či běžníka květomilného. Obratem vznikl požadavek na dosadbu rozchodníků Hylotelephium maximum poskytující hostitelské prostředí ohroženému modrásku rozchodníkovému. Okolí usedlosti Sklenářka již mnoho let hostí reintrodukční aktivity Zoo Praha směřující k návratu kriticky ohroženého sysla obecného do trojské kotliny, který se zde ještě v 60. letech běžně vyskytoval. I pro tyto milé chlupaté organismy střecha nabídla vhodné prostředí. Naštěstí zádržný protierozní systém prozatím poskytuje pouze omezený požitek pro tvorbu nor, ty spíše vznikají v založených loukách přechodu střechy do přirozeného půdního profilu.
Technologické řešení
Vegetační souvrství je založeno jako intenzivní o mocnosti substrátu na šikminách 15 cm a na rovinách až 40 cm. Do 5° sklonu skladbu zajišťuje vododržný systém ND 5+1 od firmy Agro CZ a nad 5° technologií firmy Optigreen s komůrkovým polystyrenovými deskami FKD 58 SD a AL zádržným systémem lišt VFL 200. Substrát I licht Optigreen transportovaly cisterny pneumatickým dopravníkem. Plošný osev byl realizován metodou hydroosevu. Doplnění – obohacení sortimentu pak bylo řešeno dosadbou v kontejnerech K9 a minisadbě v sadbovacích platech.
Managementem péče k spontánní biodiverzitě
Střešní zeleň na pavilonu goril plánujeme využít nejen jako estetický krajinotvorný prvek či území příznivě ovlivňující mikroklima města, tradiční funkce naplňující poslání zelených střech, ale i jako centrum biodiverzity posilující okolní stepní společenstva o další refugia. Z tohoto hlediska vzniká požadavek na odlišnou péči s odlišným cílem. Nezapojenost porostu s volným půdním povrchem…cíl odlišný od standartních zahradnických, dávající životní prostor pro stepní druhy hmyzu i pro sukcesi, samovýsev doplňkových dvouděložných bylin. Traviny překvapivě obsazují půdní kryt tak intenzivně, že je nutné výše popisovaná mikrorefugia vytvářet uměle. Byly použity techniky údržby travních porostů pomocí plotostřihu, vertikutátoru, strunového vyžínače a sekačky s nižší výškou seči a s různým termínem i četností během roku. Výsledky nejsou zcela průkazné, pokus probíhá teprve první vegetační období, ale je zřejmé, že vyššího narušení drnu je dosahováno vyžínačem se strunou v jarním období a s tendencí zasahovat výrazně do báze travního polykormonu. Během července, těsně před vymetáním kostřav, dochází k sestřihu jejich stébel plotostřihem, v takové výšce, aby byly ponechány květní stonky hvozdíků. Výsledkem je omezení samovýsevu kostřav a možnost dozrání semen hvozdíků. Jedním z neposledních způsobů, jak omezit tvorbu biomasy je omezení dotace vody závlahou. Zavlažovací systém rozvedený kapkovací hadicí mělce pod povrchem půdy pomohl dobrému prokořenění krátce po založení, nyní je po většinu roku mimo provoz.
Závěr
Jak je zřejmé z výše uvedeného lze střešní zeleň chápat i jako nástroj ke zvýšení biodiverzity nejen v oblasti flóry, ale sekundárně i v říši živočišné. Díky disturbantnímu způsobu údržby travního drnu pozorujeme nárůst dvouděložných klíčních rostlin, především hvozdíků a mateřídoušek. Vytvářením prostoru dáváme šanci rozvoji…
Text Eduard Chvosta, foto Mgr. Miloslav Bobek, Petr Hamerník, Ing. Kateřina a Eduard Chvostovi
V Inspiraci 3/2023 dále najdete
Zelené střechy
Přehlídka děl oceněných v soutěži Zelená střecha roku 2022
Jak vytvořit příjemné a odolné město v době, kdy se teploty zvyšují a zeleň a řeky vysychají
Jak šetřit pitnou vodu?
Ondřej Šimeček
Green Deal – kdyby v roce 2052
Petr Mičola
Trvalky s barevným listem
Balancování na hranici vkusu
Adam Baroš
Trvalkové záhony – jiné než tradiční
Lukáš Štefl, Tatiana Kuťková
Právní okénko
Pohled praxe – aneb, co na to soud?
Břetislav Martínek
Problémy se zimostrázem?
Ivana Šafránková
Zaujal vás obsah tohoto čísla Inspirace?
Objednejte si ho v tištěné podobě!
Autor článku
Eduard Chvosta
Absolvent lednické zahradnické fakulty. 20 let v pražské botanické zahradě v Tróji. Nyní působí na zahradnických oborech Střední odborné škole Jarov. Konzultant pro zeleň v ZOO Praha. Zahradník, pedagog, badatel nových zelených technologií, botanik milující celou říši rostlinnou nevyjímaje flóru tropickou.
Další články autora
Od tohoto autora vybíráme
Objednejte si předplatné
časopisu Inspirace, který vychází v tištěné podobě 4x ročně a cena ročního předplatného činní 290 Kč.
