Stromy do polí, luk a pastvin

Článek z Inspirace 2/2024

Jak využít agrolesnictví pro transformaci českého zemědělství

Agrolesnictví je staré jako zemědělství samo. Po druhé světové válce ale jeho význam v Evropě klesl. Dokážeme využít jeho benefity v dnešním světě měnícího se klimatu a úbytku biodiverzity, aby dávalo ekonomický a funkční smysl?

Agrolesnictví integruje zemědělské a lesnické postupy. Přináší dřeviny na zemědělské pozemky, ale i zemědělské postupy na lesní půdu. Definic agrolesnictví je několik a mají různé šíře. Pro účely tohoto článku, považuji za agrolesnictví úmyslnou výsadbu nebo využití dřevin se zemědělskou činností. Stromy a keře mají plnit, kromě funkce ekologické a environmentální, i funkci produkční a mají přinášet středně až dlouhodobý benefit nejčastěji ve formě plodů nebo dřeva.

Širší definice agrolesnictví zahrnují jakékoliv formace dřevin v zemědělské krajině. Za agrolesnictví považujeme často i větrolamy a biokoridory, remízky, živé ploty typické pro Anglii, sady, aleje a stromořadí.

Definice agrolesnických systémů a její napasování na stávající legislativu je často náročné. Vhodně to shrnul Patrick Worms, bývalý předseda Evropské agrolesnické federace (EURAF) a prezident agrolesnické mezinárodní unie (IUAF), parafrázováním slavnějšího citátu: „Nevím, co to je ale poznám to, když to vidím.”

Pestrost agrolesnických kategorií

Alley cropping aneb silvoorebné systémy

Český poetičtější název zní polní sad. Je to opravdu to, co si většina z nás představí: řady stromů, mezi kterými dochází k obdělávání půdy za účelem produkce polních plodin. V moderním pojetí používáme spíše lesní stromy, obzvláště cenné listnáče pro produkci rovných a dlouhých kmenů. To ale neznamená, že ovocným stromům odzvonilo. Jsou vhodné především do zeleninových a hobby farem nebo pro účely samozásobitelství.

Meziřadí pro zemědělskou činnost je dimenzované na násobky záběru zemědělské mechanizace: projet musí kombajny, traktory, případně i postřikovače. Řady stromů rostou na (většinou) zatravněných pruzích, kterým říkáme ochranné nebo příkmenné pásy (pojem vypůjčený z vinohradnictví a sadařství). V angličtině se nazývá understory vegetation strip a bývá široký zhruba 1 — 5 metrů. V čase se může rozšiřovat a jeho parametry záleží opět na použité mechanizaci a výběru dřevin.

Silvopastevní systémy

V České republice je tato kategorie zastoupená tradičními pasenými sady a lesy. Stromy poskytují stín pro hospodářská zvířata a tím snižují jejich stres za horkých letních dnů. Výzvou a cílem dobrého designu je ochrana dřevin proti poškození nebo nadměrnému zhutnění v okolí stromů.

Moderní systémy počítají i s produkcí dřeva nebo ovoce pro komerční účely. Velkým tématem je i využití dřevin pro krmné účely (tree fodder). Čerstvé listí a celé letorosty mohou poskytnout doplněk minerálů a bílkovin ke klasické výživě. Nejčastěji farmáři používají moruše, vrby, jasany, jilmy a topoly.

Pro návrh máme na výběr z více možností, než je tomu u silvoorebných systémů. Kromě jednoduchých řad můžeme sázet skupiny, solitéry, víceřadé pruhy nebo lemy okolo pastvin.

Stromy ve vinicích

Na moravských domácích vinohradech se vždy našli ovocné stromy pro domácí využití. Posledních pár let se především ve Francii, domově moderního agrolesnictví a kvalitního vína, etabloval pojem vitiforesterie (vitilesnictví). Sázet stromy do vinic začali z důvodů přibývajících horkých a suchých let. Vinná réva na otevřených plochách v těchto teplotně extrémních letech trpí na tepelný stres a úžeh plodů. Dokonce i vyhlášená vinařství v oblasti Champagne začala vysazovat stromy do vinic, aby zlepšily chuťové vlastnosti slavného šumivého nápoje. S rostoucí teplotou se v šampaňském zvyšuje obsah alkoholu a cukru. Výsadbou stromů tak se snaží zachovat jeho typický charakter.

Lesní zahrady

Myšlenka lesních zahrad vznikla na živné půdě permakultury, která se snaží napodobovat přírodní procesy. Lesní zahrada je mozaika zastíněných a slunečných ploch, hustších porostů a mýtinek, kde využívá efekt ekotonu, okrajového společenstva. V permakultuře jsou lesní zahrady tvořeny z ovocných i lesních stromů, malých pařezin pro produkci palivového dřeva, keřových a bylinných pater. Jedlé trvalky jsou důležitou součástí lesních zahrad.

Syntropické zemědělství

Syntropické zemědělství, někdy označované jako dynamické agrolesnictví, zemědělství procesů nebo sukcesní agrolesnictví, jde s myšlenkou využití vertikálního prostoru ještě dál a přidává i propracovaný design, který počítá s proměnou v čase.

Propagátorka syntropického zemědělství u nás, Elsa Šebková, k tomu říká: “Zakladatel syntropického zemědělství, Ernst Gotsch, se původně se svým směrem hlásil k agrolesnictví. S tím, jak se však jeho praktiky rozvíjely o další prvky, jako je začlenění sukcesních procesů, stratifikace porostu a zvýšeným tokem energie skrz řez a ukládání biomasy z podpůrných dřevin (tzv. mateřských stromů), cítil potřebu se vymezit od klasického agrolesnictví, které se navíc někdy nebrání ani používání umělých hnojiv, nebo dokonce glyfosátu.”

Velmi dobré zkušenosti, včetně finanční výnosnosti v pěstování kakaa v syntropickém režimu, přichází z tropů. Vzrostlejší systémy jsou v Evropě hlavně v jižních státech, například v Portugalsku a Itálii. V České republice se v současnosti chystá několik experimentálních ploch.

Není lepší pěstovat dřevo v lese?

Lesy hrají nezastupitelnou část v produkci dřeva. Výsadba stromů na zemědělské půdě za účelem produkce dřeva má svá specifika. Narozdíl od lesa a husté výsadby se nevytváří porostní klima a nedochází k samočištění kmene. Tyto nedostatky musí vykompenzovat člověk svou prací. Pro dlouhý kmen s minimem suků je potřeba strom každý rok vyvětvovat. A pro otevřené větrné polohy vybírat pouze vhodné druhy stromů a zajistit jim náležitou péči, jako je vydatná zálivka a bohatý mulč.

Můžeme proto vybírat dřeviny, které jsou na pokraji zájmů lesáků a jako všechny produkty vzniklé v agrolesnictví se soustředit na kvalitu, spíše než na kvantitu.

Nutno podotknout, že doba obmýtí je v agrolesnických systémech nižší než v lesích. Je to dáno zpravidla nižší hustotou výsadeb. Koruny nejsou zapojené a mají větší asimilační plochu. Kořeny nesoutěží o vodu a živiny se svými sousedy. Tudíž dochází k rychlejšímu tloustnutí kmene.

Současná situace v ČR

V rámci Programu rozvoje venkova došlo od roku 2023 k finanční podpoře agrolesnictví. V tomto roce se vysadilo 610 ha v silvoorebném i silvopastevním režimu a na letošek se předpokládá ještě vyšší zájem. Nemáme přesná data o struktuře žadatelů, ale zdá se, že největší zájem byl u menších a středních farmářů.

Agrolesnictví vzbuzuje zatím částečně nedůvěru a nepochopení. Někteří zemědělci se bojí záboru půdy a stromů jako překážky pro pojezdy zemědělských strojů. Dlouholetý předseda Českého spolku pro agrolesnictví prof. Bohdan Lojka, ale připomíná, že: “agrolesnické systémy jsou intenzifikací zemědělství, nikoliv extenzifikací.” Celý proces navrhování by tedy měl brát na zřetel zemědělskou činnost a případné produkční aktivity.

Český spolek pro agrolesnictví vznikl už v roce 2014 skupinkou výzkumníků. Od té doby se rozrostl a má bezmála 80 členů. Během té doby zorganizoval nespočet seminářů a konferencí, podílel se na mnoha výzkumných projektech a hrál nemalou roli v pracovních skupinách, která připravovala dotační titul. V současnosti mezi jeho členy najdeme nejen akademiky a experty, ale i zemědělce a poradce. Letos koncem května, spolupořádal a hostil Evropskou agrolesnickou konferenci v Brně.

Naše krajina se do předválečného stavu nikdy nevrátí. Je proto nutné hledat moderní formy krajinných prvků, které jsou do určité míry multifunkční a pomohou nám s nadcházejícími výzvami, jako je adaptace krajiny na změny klimatu a úbytek biodiverzity.

V Inspiraci 2/2024 dále najdete

Přírodní bazény

Koupací jezírko roku 2024

Cena a hodnota koupání v přírodním bazénu

Rostislav Ivánek

Přehled pozemních konstrukcí pro BGG systémy

Martin Vysoký

Biouhel II. – Biouhel a jeho uplatnění při zakládání a údržbě zeleně

Vilém Řiháček

Choroby a škůdci šeříku

Ivana Šafránková

Stres při pěstování trávníku

Karek Fučík

Komunitní zahrady

O pěstování a setkávání se sousedy má ve městech zájem stále více obyvatel
Lenka Dubová

Nový park v Ostravě-Třebovicích přinese odpočinek a ekologické vzdělání

Lipová ratolest 2024

Krajinářské úvahy V. – Ekoterorismus nebo bezvýchodnost

Petr Mičola