Téma:

Rozvojová péče o výsadby stromů

Zakládání a péče o zeleň nejčastější nedo statky a omyly – díl 2.

V prvním díle této série článků, publikovaném v minulém čísle časopisu Inspirace, jsme se věnovali problematice nejčastějších nedostatků a omylů při výsadbě stromů. V úvodu příspěvku jsme konstatovali, že jeden ze základních předpokladů pro předcházení problémů, je uplatňování principu, že „sázíme pouze stromy, o které se následně umíme postarat!“ Vlastní výsadbou totiž celý proces nekončí, ale právě začíná. A jak by tedy adekvátní rozvojová péče o vysazené stromy měla či neměla vypadat? Základní odpovědi nabízí následující článek, jehož cílem je připomenout osvědčené postupy a upozornit na ty doposud neosvědčené a napomoci tak k předcházení zbytečných nedostatků či omylů.

Oborové opory – trocha teorie

Období po výsadbě stromu je oborovými normami i zvyklostmi děleno na dvě na sebe navazující fáze: dokončovací péče a rozvojová péče. Dokončovací péči přitom chápeme jako součást procesu výsadby stromu, kdy vlastní výsadba dřeviny je touto péčí dokončena.

ČSN 83 9021 Rostliny a jejich výsadba definuje dokončovací péči následovně: „dokončovací péče o výsadby dřevin a trvalek probíhá až do stavu způsobilého k přejímce. Cílem je dosažení stavu, který (…) umožní další rozvoj. Dokončovací péče zahrnuje všechny práce, které jsou nutné k dosažení stavu způsobilého k přejímce.“ Způsobilost k přejímce dále citovaná norma upravuje takto: „výsadby dřevin a trvalek jsou způsobilé k přejímce v okamžiku, kdy je dosaženo jistoty jejich úspěšného růstu.“ To znamená, že výsadby jsou schopné převzetí v okamžiku, kdy dojde k jejich tzv. ujmutí. „U výsadeb dřevin lze zpravidla úspěšné ujmutí rozpoznat od poslední třetiny měsíce června podle růstu letorostů.“ Požadavek, způsob, rozsah a termíny prací při dokončovací péči se řídí zejména obdobím výsadby, druhem rostliny a podmínkami stanoviště. Nejdůležitější činností dokončovací péče o stromy je ale jednoznačně zálivka.

Zavedení tohoto postupu do běžných smluvních vztahů mezi dodavateli a objednateli výsadeb by předešlo spoustě následných nepříjemností při reklamacích neujmutých výsadeb.

ČSN 83 9051 Rozvojová a udržovací péče o vegetační plochy poté definuje takto rozvojovou péči. „Rozvojová péče slouží k dosažení funkčního stavu; navazuje na dokončovací péči“.


Činnosti rozvojové péče

Rozsah a intenzitu rozvojové péče nelze zcela zobecnit a sestavit univerzální jednotný model. Rozsah a intenzitu této péče ovlivní specifika konkrétního taxonu, podmínky daného stanoviště (např. krajinné stromořadí vs. výsadba do zpevněných povrchů městské ulice), zamýšlená funkce výsadby, způsob pěstování a další. Sestavení technologie rozvojové péče pro konkrétní výsadby stromů je tak nesmírně důležitou součástí celého procesu zajištění výsadby a mělo by být automatickou součástí projektové dokumentace konkrétní výsadby. Je nutné si uvědomit, že následné provádění činností rozvojové péče (a související kontrola její kvality) je stěžejním faktorem, který přímo ovlivňuje životaschopnost a další perspektivu vysázených stromů a smysluplnost celého procesu předcházející výsadby stromů.

Činnosti, obecně spadající do rozvojové péče popisuje ČSN 83 9051 Rozvojová a udržovací péče o vegetační plochy a standard péče o přírodu a krajinu (SPPK A02 001:2021) Výsadba stromů. Z těchto dokumentů také principiálně vychází části následujícího textu. Mezi hlavní činnosti rozvojové péče lze s jistou mírou zobecnění zařadit následující.

 

Obr. 1 a 2. Nejen letní měsíce posledních let dokládají, že nejvýznamnější činností dokončovací a rozvojové péče je zálivka. Zajištění dostatečné zálivky je ve většině případů stěžejní předpoklad pro další růst a vývoj nově vysazených stromů.

Obr. 3 a 4. Kontrola funkčnosti kotvících prvků patří k základní činnosti rozvojové péče. Nadzemní kotvení je nutné kontrolovat minimálně 1× za vegetační sezónu. Vlevo: nefunkční kotvení poškozující strom, vpravo kotvení kvalitní a funkční.

Zálivka

Jedná se nejdůležitější činnost rozvojové péče. Nové výsadby je nutné zalévat nejpozději tehdy, jsou-li na stromech patrné symptomy nedostatku vody – tedy výrazný pokles turgoru a počátek vadnutí listů. Závlahová dávka musí provlhčit prokořeněný prostor v celém prostoru výsadbové jámy. Z tohoto důvodu jsou vhodnější méně časté, ale vydatné zálivky, namísto velmi častých, ale nedostatečných zálivek, které provlhčí pouze několik vrchních centimetrů půdy. Tím dochází k rozvoji kořenů v této vrchní vrstvě půdy (tzv. mělké kořenění). To může mít za následek snížení odolnosti stromů v období sucha. SPPK A02 001 uvádí za vhodný cyklus 8 až 10 zálivek během prvního vegetačního období po výsadbě (opět nutno zohlednit specifika stanoviště apod.), s následným postupným snižováním v následujících letech. Následkem uplynulého období, kdy v souvislosti s dlouhodobými obdobími sucha významná část nových výsadeb uschla, není v praxi výjimkou cyklus 9 až 12, ale i 15 a více zálivek ročně. Zálivka by měla standardně probíhat v prvních cca 3 až 5ti letech po výsadbě (samozřejmě záleží na konkrétní situaci, taxonu, stanovišti apod.), přičemž by měla v jednotlivých letech její četnost postupně klesat. Adekvátní jedna závlahová dávka pro vysokokmeny s obvodem kmene 14/16–16/18 cm činní cca 80 až 100 litrů vody. Doporučujeme všem kolegům zkušenosti z uplynulého období zohlednit v rámci projekč ní fáze a kalkulovat s dostatečnou četností zálivek při sestavování technologií a rozpočtů rozvojové péče. To samé doporučujeme i objednatelům výsadeb stromů. Opět se tak dá předejít situacím, kdy stromy potřebnou zálivku v prvních letech po výsadbě nedostanou.

Obr. 5 a 6. Častou příčinou poškození je pozdě nebo vůbec neodstraněný úvazek. V důsledku zarůstání úvazku se vytváří typické ztloustnutí kmene a narušení souvisejících pletiv. I úvazek by měl být 1 ročn

Obr. 7 a 8. Mechanické poškození báze kmene nových výsadeb stromů, způsobené žacím ústrojím při údržbě travnatých ploch v okolí. Dle rozsahu poškození se jedná o drobné oděrky až o devastující fatální poranění.

Kontrola funkčnosti kotvení stromu a úvazků

V důsledku nestability kotvících prvků (poškozené či nefunkční kotvící prvky) může dojít k přímému mechanickému poranění jedince. Negativní vliv spočívá i v neplnění požadovaných funkcí kotvících prvků, které má za následek poškozování nově vznikajících kořenů, vychýlený růst apod. „Nadzemní kotvení je nutné kontrolovat minimálně 1× za vegetační sezónu po dobu alespoň dvou let“ (SPPK A02 001:2021).

Častou příčinou poškození kmene či koruny je pozdě nebo vůbec neodstraněný úvazek. V důsledku zarůstání úvazku do krycích a vodivých pletiv se vytváří typické ztloustnutí kmene v okolí úvazku a narušení těchto pletiv. I úvazek by měl být 1× ročně kontrolován, případně povolen.

Kotvení i úvazky by měly být odstraněny cca 2 až 3 roky po výsadbě. V případě exponovaných stanovišť či výsadby vzrostlých stromů bývá toto období zpravidla delší.

Obr. 9 a 10. Mechanickému poškození z fotografií 7 a 8 je lépe předcházet. Vlevo: opatření vedoucí k udržení povrchu výsadbové jámy v beztravnatém stavu (spíše okrajová záležitost). Vpravo: mechanická ochrana – instalace dřevěných příček ve spodní části kotvení stromu.

Obr. 11 a 12. Vlevo: korní spály a mrazové trhliny jsou častým poškozením nechráněných kmenů nově vysázených stromů či stromů, kde byla ochrana kmene odstraněna příliš brzy. Toto riziko je výrazně eliminováno např. použitím speciálního, k tomuto účelu vyráběného, bílo-barevného nátěru, chránícího kmen před škodami způsobenými teplotními vlivy (viz fotografie vpravo).

Předcházení poškození báze kmenů při seči travnatých ploch

Mechanické poškození báze kmene nových výsadeb stromů, způsobené žacím ústrojím při údržbě travnatých ploch v okolí stromů, je vážným problémem, který ovlivňuje kvalitativní stav stromů a často i jejich dlouhodobou a plnohodnotnou funkčnost. Dle rozsahu poškození se jedná o drobné oděrky až po devastující fatální poranění. Jak tomuto poškození předcházet a jak riziko poškození eliminovat? Způsobů je několik, běžné jsou i jejich kombinace. V principu se jedná o různé opatření vedoucí k udržení povrchu výsadbové jámy v beztravnatém stavu (mulčování nebo nahrazením seče pravidelným kypřením a pletím bezprostředního okolí báze stromu) a/nebo o zajištění mechanické ochrany báze kmene, tj. instalace tzv. chráničky kmene (nejčastěji v podobě PVC manžety, kterou je však nutné zavčas odstranit, při pozdním odstranění dochází k jejímu zarůstání do tloustnoucího kmene). Nejúčinnější ochranou je tak patrně instalace dřevěných příček ve spodní části kotvení stromu (součást kotvení). Základem systémového řešení tohoto problému by však měli být proškolení a kvalifikovaní pracovníci provádějící tuto péči a následná kontrola provedených prací (přenesení odpovědnosti na konkrétního pracovníka).

 

Řez stromů

Vyžaduje-li to stav stromů (nedostatečně provedený řez při výsadbě, bujný růst stromů apod.) je potřebné provést výchovný či opravný řez stromů s cílem zapěstování/dotvoření typické koruny s předpokladem dlouhodobě stabilní a plnohodnotné architektury stromu. V praxi se nejčastěji jedná o odstranění či redukci kodominantního větvení, rovnoměrné zapěstování kosterních větví, případně úpravu podchozí či podjezdové výšky.

Obr. 13 a 14. Důležitou a často opomíjenou činností rozvojové péče je udržování závlahové mísy ve funkčním stavu a doplňování mulčovacího materiálu. V případě absence této činnosti (viz fotografie nahoře) dostatečnou zálivku není možno provést a perspektiva stromu je tak zcela ohrožena.

Kontrola ochranných opatření proti slunečnímu záření a vlivu mrazu

Všeobecně známým poškozením ovlivňujícím budoucnost stromů jsou korní spály a mrazové trhliny nechráněných kmenů nově vysazených stromů. Problém může nastat v případě, kdy ochrana kmenů není v rámci rozvojové péče udržována ve funkčním stavu, nebo v případě, kdy je tato ochrana odstraněna příliš brzo či jednorázově. „Ochranné prvky kmene je nutné kontrolovat minimálně 1× ročně“ (SPPK A02 001:2021). V praxi se čím dál více uplatňují speciální, k tomuto účelu vyráběné, bílo-barevné nátěry chránící kmen před škodami způsobenými teplotními vlivy. Tyto ochranné nátěry se aplikují přímo při výsadbě stromu, nebo při odstranění ochrany kmene (např. rákosové rohože) k eliminaci tohoto poškození v případech, kdy je k tomu predispozice (stromy s tenkou hladkou kůrou, exponované stanoviště apod.).

Mezi další činnosti rozvojové péče patří např. udržování závlahové mísy ve funkčním stavu – „závlahová mísa je udržovaná minimálně po dobu dvou let a dále pak po celou dobu, kdy je vykonávaná zálivka“ (SPPK A02 001:2021). Dále doplňování mulčovacího materiálu (nejlépe na jaře), vyžínání či odplevelení výsadbových mís, kontrola funkčnosti provzdušňovacích a zavlažovacích zařízení, přihnojení či ochrana proti chorobám a škůdcům. Při výsadbách v krajině může být činností rozvojové péče např. kontrola chráničky kmene či ochranný nátěr proti okusu či ohryzu zvěří.

 

Literatura

Čsn 83 9021 (2006): Technologie vegetačních úprav v krajině – Rostliny a jejich výsadba. Český normalizační institut, 12 s.
ČSN 83 9051 (2006): Technologie vegetačních úprav v krajině – Rozvojová a udržovací péče o vegetační prvky. Český normalizační institut, 10 s.
SPPK A02 001 (2021): Výsadba stromů. Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. 46 s.
ŠTEFL, L. (2018): Výsadba stromů a navazující rozvojová péče – oborové nástroje pro kontrolu kvality provedených prací. In Dřeviny mimo les III: sborník konference. Chrudim: Vodní zdroje EKOMONITOR spol. s.r.o., 2018, s. 45–49. ISBN 978-80-88238-08-9.
A další články autorů.

V Inspiraci 3/2021 dále najdete

Zelené střechy na vzestupu

Přehlídka děl oceněných v soutěži
Zelená střecha roku 2021


Inspirativní díla chrání před suchem i povodněmi

Adapterra Awards 2021


Analýza do stupnosti domácí květeny v trvalkových školkách

Martina Kotlandová


Změnit úhel pohledu na tvorbu městské zeleně?

Petr Mičola


Voda ve městě

Martina Sýkorová, Pavel Tománek, Lýdia Šušlíková, Markéta Habalová


O záruce a reklamaci rostlin III.

Břetislav Martínek


Houbové choroby růží

Ivana Šafránková


Jak reagovat na rostoucí ceny

Rostislav Ivánek

Zaujal vás obsah tohoto čísla Inspirace?

Objednejte si ho v tištěné podobě!

Mám zájem o tento výtisk

Autoři článku

Picture of Lukáš Štefl

Lukáš Štefl

Působí na Ústavu biotechniky zeleně, Zahradnické fakulty MENDELU v Lednici. Praktikující projektant specializující se na zpracování oborových dokumentů pro management sídelní zeleně. Městský zahradní architekt pro města Vysoké Mýto a Úvaly.
Další články autora
Picture of Pavel Šimek

Pavel Šimek

Autorizovaný architekt pro obor zahradní a krajinářská architektura, vysokoškolský pedagog – profesor a současný vedoucí Ústavu biotechniky zeleně, Zahradnické fakulty MENDELU v Lednici. Praktikující projektant a zakladatel ateliéru FLORART, dlouhodobě se zabývá navrhováním systémů zeleně měst a zpracováním nástrojů pro management sídelní zeleně.

Další články autora

Od těchto autorů vybíráme

Plán péče a náklady na udržovací péči

Předložený příspěvek je již třetí v pořadí ze série článků, věnujících se managementu městské zeleně. V minulém čísle Inspirace byl vysvětlen obsah, struktura a úloha pasportu zeleně, který je bezpodmínečně nutným podkladem pro projekt údržby zeleně. Odborně provedený a strukturovaný pasport zeleně, vhodně sestavený plán péče o zeleň, respektující diferencovaný přístup k jednotlivým plochám zeleně dle jejich významu (intenzitní třídy údržby) a zohledňující disponibilní finanční prostředky na údržbu, tvoří základní předpoklad pro zajištění kvalitní údržby. Zcela zásadní je následně role těchto dokumentů v případě tvorby podkladů pro výběrové řízení na dodavatele udržovací péče.

číst více

Koncepčně plánovaná zelená přeměna města Úvaly

V letech 2020 a 2021 jsme s profesorem Šimkem v časopise Inspirace publikovali sérii článků věnovaných managementu městské zeleně. Tyto články detailně popisovaly systémové postupy a nástroje pro koncepční plánování a péči o městskou zeleň. Od roku 2016 jsme tyto nástroje aplikovali v praxi ve městě Úvaly u Prahy, což vedlo k vytvoření efektivního systému plánování a rozhodování o všech činnostech souvisejících s městskou zelení. Výsledkem je, že město Úvaly od roku 2016 koncepčně přeměnilo více než třicet ploch městské zeleně.

číst více

Management městské zeleně, nástroje a koncepční přístup

Tento článek je první ze série příspěvků, které se budou věnovat uplatňování systémových nástrojů v oblasti péče o městskou zeleň a soudobým tendencím a trendům v plánování a rozvoji městské zeleně. Teoretické práce i každodenní praxe správců zeleně potvrzují nutnost systémové péče o městskou zeleň potřebnou k jejímu rozvoji, která je nutná nejen z hlediska udržitelnosti jednotlivých objektů zeleně. Právě nedodržení osvědčených principů je základem pro hromadění problémů, následných chyb a omylů, které se často projeví zákonitě na stavu zeleně. Co tedy dělat proto, aby zeleň v našich městech byla kvalitnější? Základem je koncepční a systémový přístup každodenně zajišťovaný na úrovni správy zeleně.

číst více

Objednejte si předplatné

časopisu Inspirace, který vychází v tištěné podobě 4x ročně a cena ročního předplatného činní 290 Kč.

objednat