Koncepčně plánovaná zelená přeměna města Úvaly
aneb teorie proměněná v realitu

Článek z Inspirace 3/2024

V letech 2020 a 2021 jsme s profesorem Šimkem v časopise Inspirace publikovali sérii článků věnovaných managementu městské zeleně. Tyto články detailně popisovaly systémové postupy a nástroje pro koncepční plánování a péči o městskou zeleň. Od roku 2016 jsme tyto nástroje aplikovali v praxi ve městě Úvaly u Prahy, což vedlo k vytvoření efektivního systému plánování a rozhodování o všech činnostech souvisejících s městskou zelení. Výsledkem je, že město Úvaly od roku 2016 koncepčně přeměnilo více než třicet ploch městské zeleně.

Zásadní zelená proměna ve městě Úvaly neunikla pozornosti odborné poroty soutěže Adapterra Awards 2024, kde se projekt „Kompletní zelená proměna města Úvaly“ probojoval mezi finalisty. Tato realizace, která představuje komplexní aplikaci moderních přístupů krajinářské architektury ve veřejném prostoru města, může být vnímána jako příklad dobré praxe v rámci celé republiky. Proto se s vámi, čtenáři Inspirace, chceme podělit o naše zkušenosti a poznatky.

Nástroje informační správy městské zeleně – „oborové dokumenty“

Nástroje informační správy městské zeleně jsou tvořeny jednotlivými druhy tzv. oborových dokumentů. Ty jsou nezbytné pro racionální a efektivní výkon této správy (management). Jedná se o nástroje územně plánovací, kam řadíme studii systému sídelní zeleně. Dále se jedná o nástroje technicko-provozní, sloužící k běžné práci správců zeleně. Mezi tyto dokumenty patří pasport zeleně, dendrologický průzkum a projekt režimu péče. Projekt režimu péče dělíme na plán péče o zeleň, který se týká pravidelně se opakující „běžné“ údržby (kosení trávníků, vypletí záhonů apod.), a na projekt pěstebních opatření definující jednorázové zásahy pro konkrétní dřeviny (pokácení stromu, konkrétní typ řezu apod.). Strukturu těchto nástrojů a její provázanost s jednotlivými úrovněmi hierarchického členění systému zeleně ukazuje uvedené schéma. A právě všechny tyto dokumenty byly pro město Úvaly postupně zpracovány.

Náměstí Arnošta z Pardubic. Stav před a po proměně.

Výchozí stav města Úvaly a první kroky k jeho zelené proměně

Město Úvaly leží ve Středočeském kraji, 20 km od Prahy. Katastrální výměra města je přibližně 11 km2, počet obyvatel necelých sedma půl tisíce. Z pohledu sídelní zeleně město nedisponovalo žádným z výše uvedených dokumentů. Tehdejší vedení města Úvaly si ale uvědomovalo potřebu zpracování koncepčního dokumentu, pomocí kterého by nastavilo základní pravidla a systémové kroky směřující k celkovému zlepšení stavu a kvality městské zeleně a z nich plynoucích benefitů a ekosystémových služeb. A to nejen ve vazbě na klimatickou změnu, ale i ve vazbě na celkový obraz města a kvalitu městského prostředí. Velmi inspirativní je i věta tehdejšího starosty, Petra Boreckého, který k problematice přistupoval s přesvědčením, že „kvalitní prostředí kultivuje i jeho uživatele“. Prvním krokem tak bylo zpracování studie systému sídelní zeleně (generelu zeleně). Na základě analýz z tohoto dokumentu lze říct, že před popisovanou „zelenou“ proměnou město z pohledu zeleně nějak zásadně nevyčnívalo. V kvalitě a množství ploch zeleně bylo podprůměrné. Ve spoustě lokalit dožívaly staré stromy, nové výsadby nebyly časté, a ne vždy z vhodných druhů. Běžné byly ulice zcela bez zeleně, zbytkové a špatně udržovatelné plochy trávníků v úzkých pruzích či svazích, nekoncepční dosadby. Z hlediska stability a adaptace na klimatickou změnu byla původní městská zeleň a obecně veřejné prostranství či ulice většinou nestabilní, s minimem benefitů a ekosystémových služeb či dalších zásadnějších celospolečenských přínosů pro obyvatele města.

Ulice Jiráskova. Stav před a po proměně.

Základem je jasný koncepční dokument

Prvním krokem bylo zpracování studie systému sídelní zeleně (generelu zeleně), která byla následně rozšířena do podoby strategického plánu rozvoje zeleně města Úvaly a adaptační strategie na změnu klimatu pomocí zeleně. Tento dokument tak představoval základní informační a koncepční podklad pro optimální výkon správy městské zeleně a dlouhodobé plánování jejího dalšího rozvoje. Toto dílo tak na dlouhou dobu ovlivňuje podobu zeleně města a de-facto tak přímo ovlivňuje vzhled a kvalitu veřejných prostranství.

Dokument měl následující hlavní cíle:

napomáhat ke zkvalitnění městské zeleně,
definovat priority i strategie pro zabezpečení dlouhodobé stability městské zeleně,
adaptovat městskou zeleň na podmínky probíhající změny klimatu,
vytvářet koncept a vizi dalšího rozvoje městské zeleně a péče o ni,
napomáhat k efektivnímu využití disponibilních zdrojů financí.

V průběhu zpracování tohoto projektu i následném uvádění generelu do každodenní praxe jsme kladli důraz na tyto hlavní oblasti:

Úzké zapojení vedení města a participace, která napomohla ke komplexnějšímu specifikování požadavků i limitů na rozvoj zeleně, a umožnila je komplexněji provázat i s ostatními záměry a plány města.
Důraz na adaptaci vůči klimatické změně
Důraz byl kladen na lepší přípravu města Úvaly na probíhající klimatickou změnu. Byla navržena adaptační strategie ke zmírnění negativních dopadů klimatické změny pomocí zeleně (vazba a částečné ovlivnění problematiky zadržování dešťových srážek/sucho, ochlazování ovzduší, stínění – obyvatelnost veřejných prostranství, použití lépe přizpůsobených druhů rostlin a formy jejich použití, odpovídající management péče reflektující současné trendy a přístupy).
Systémové provázání díla s dalšími oborovými nástroji pro správu městské zeleně a každodenní provozní praxí
Na základě zmíněného generelu zeleně byl následně zpracován pasport zeleně, plán péče o zeleň či projekt pěstebních opatření pro stromy. Priority i rozsah zásahů, nastavení intenzitních tříd udržovací péče, či nových trendů v péči o zeleň tak probíhalo zcela komplexně a propsalo se do běžných technicko-provozních podkladů pro každodenní výkon péče o městkou zeleň.

Ulice Dvořákova. Stav před a po proměně.

Současný stav

Na základě úzkého zapojení vedení města do začátku tvorby tohoto dokumentu (pracovní skupina, politická reprezentace města atd.) je dílo pomocí průběžně doplňovaných podprojektů a činností postupně realizováno napříč celým městem a částečně i v okolní krajině. S aktualizacemi tak generel zeleně funguje již třetí volební období a kontinuita nese výsledky.

Městu Úvaly se ve výsledku povedlo během několika let postupně realizovat více než třicet přeměn či realizací nových ploch zeleně. Celková výměra nové zeleně v rámci těchto dílčích projektů je více než 22 tisíc m2, kdy bylo současně uvnitř města vysázeno 320 nových stromů.

Podoba, funkčnost, stabilita a adaptibilita veřejné zeleně města Úvaly se tak zásadně změnila. Veřejný prostor města získal novou podobu, stal se z mnoha pohledů kvalitnější a reflektující současné trendy a postupy v oblasti krajinářské architektury.

Parkově upravená plocha na ulici Jirsákova. Stav před a po proměně.

Postupná realizace tohoto projektu pomáhá městu Úvaly lépe se adaptovat na probíhající negativní dopady klimatické změny. Zvláštní důraz je kladen na maximální využití zeleně v ulicích a na parkovištích, tedy na zpevněných plochách, kde jsou systematicky vysazována stromořadí, zelené pásy, a různorodé formy vyšší i nižší vegetace. Podíl nové zeleně byl výrazně navýšen díky mezioborové spolupráci s dalšími odborníky, jako jsou správci inženýrských sítí, projektanti komunikací, či stavební inženýři. Musíme však přiznat, že v mnoha lokalitách se omezení způsobená přítomností inženýrských sítí ukázala jako neřešitelná překážka pro výsadbu stromů. Přesto je strategie definovaná generelem zeleně důsledně uplatňována při každé rekonstrukci nebo úpravě ulic, zelených ploch a při plánování investičních a developerských projektů, včetně občanské vybavenosti, průmyslových a logistických areálů.

Další významná proměna spočívala ve sjednocení způsobu použití typů zeleně (vegetačních prvků) ve vazbě na nároky na její péči a udržitelnost. Jsou realizovány výsadby zeleně reflektující současné trendy v této oblasti (tzv. „extenzifikace“ udržovací péče – tj. částečné uplatnění zeleně s nižšími nároky na udržovací péči, eliminace tzv. zbytkových ploch pravidelně sečených trávníků a jejich náhrada jinými vegetačními prvky, použití vhodných typů vegetačních prvků pro prudké svahy apod.). Současně je postupně využíván i sortiment rostlin lépe adaptovaný na negativní faktory městského prostředí a probíhající změny klimatu (teploty, sucho, zasolení apod.).

Svahy na ulici Smetanova. Stav před a po proměně.

Tak jako u každého díla, je úspěch závislý především na lidech, kteří si dílo a jeho myšlenky vezmou za své a dokážou jej přeměnit v realitu. V Úvalech jsme měli štěstí. Zcela klíčovou osobou byl tehdejší starosta Petr Borecký, který dvě volební období tuto zelenou proměnu politicky prosazoval a implementoval ji do běžných plánovacích a rozhodovacích procesů. Jemu, stejně jako vedoucí odboru životního prostředí a územního rozvoje Renatě Stojecové, a řadě dalších lidí z městského úřadu Úvaly i Technických služeb města Úvaly (kteří významnou část ploch realizovali či udržují), patří ohromný dík za jejich dlouhodobou práci a nasazení. Velký dík patří i organizátorům soutěže Adapterra Awards za propagaci nejen tohoto díla, ale i všech ostatních děl a projektů, adaptujících naše města a krajinu na klimatickou změnu.

V Inspiraci 3/2024 dále najdete

Krajinářské úvahy VI.
O věčné cestě lidského poznání

Petr Mičola

Stavba BGG systémů

Martin Vysoký

Biouhel v modro-zelené infrastruktuře

Vilém Řiháček

Veřejný prostor jako klíčový nástroj pro adaptaci na změnu klimatu