Téma:

ZAHRADA ROKU 2024: Zahrada v meandru u Vltavy

Zahrada oceněná zlatou medailí citlivě propojuje moderní architekturu s okolní krajinou. Nespočet funkčních a zároveň estetických detailů, obytných i zábavných zákoutí dělá zahradu skvělým místem pro život. Soulad mezi domem, zahradou a člověkem se zde ukazuje v oduševnělé jemnosti a harmonii.

ZAHRADA ROKU 2024

Zahrada byla navržena pro sportovně založený pár, který původně plánoval dům využívat jen k víkendové rekreaci. Pandemie však změnila plány a rekreační objekt se proměnil v celoroční útočiště. „Chtěli jsme trávit čas někde blízko vody a lesů, protože rádi jezdíme na kolech a na kajacích. Právě díky lodím jsme objevili tento kout poloostrova, kde jsme tehdy náhodně zakotvili,“ vzpomíná paní Eva na začátky dobrodružství.

Pozemek o rozloze 2 500 m² se nachází v chatové kolonii nad meandrem řeky Vltavy u kamýcké přehrady. Mírně svažitý terén a moderní dřevostavba, která harmonicky zapadá do přírodního prostředí, inspirovaly tvůrce k obdobnému přístupu při návrhu zahrady. „Naším cílem bylo zahradu co nejdříve a nejpřirozeněji propojit s krajinou, proto jsme se snažili lidské nezbytnosti umístit do bezprostřední blízkosti domu,“ vysvětlují autoři návrhu.

Jedním z hlavních požadavků majitelů byla velkoryse pojatá užitková část zahrady. Ta byla situována až ke vchodu domu, aby bylo pěstování co nejpohodlnější a majitelé si mohli užívat výhled na své záhony přímo z oken. K vyvýšeným záhonům přibyl také skleník a skladovací kout, který si majitel po absolvování tesařského kurzu sám postavil. Ačkoliv je použití pozinkovaného materiálu v zahradách často vnímáno jako příliš technické, v tomto kontextu se přirozeně doplňuje s hravým designem domu.

Od prvního setkání bylo jasné, že majitelé velmi touží po velkoryse pojaté užitkové části zahrady. Těšili se, že záhony budou mít co nejblíž a výhled na své pěstitelské výsledky si budou užívat z oken domu. Už z půdorysu je proto patrné, že projektanti nezvykle věnovali produkční části zahrady cenný prostor a přisunuli ji až ke vchodu do domu. „Přiznám se, že sám až dnes dokážu docenit, jak praktické je jednoduše s každodenní samozřejmostí sledovat, jak rostlinky rostou a co která z nich potřebuje,“ okomentoval toto řešení Ferdinand Leffler.

K vyvýšeným záhonům přibyl také skleník a skladovací kout, který si majitel po absolvování tesařského kurzu sám postavil. Ačkoliv je použití pozinkovaného materiálu v zahradách často vnímáno jako příliš technické, v tomto kontextu se přirozeně doplňuje s hravým designem domu.

Terasu z modřínových prken zdobí vodní prvek, který nejen osvěžuje vzduch v letních dnech, ale slouží také jako ochlazovací vana k sauně umístěné v domě. V zahradě najdeme i venkovní posilovnu, ohniště a kůlnu se sušákem na prádlo. Malá plocha udržovaného trávníku je určena pro chůzi bosou nohou, zatímco prostorná stinná zóna s mlatovým povrchem nabízí klidné místo k odpočinku. Na okrajích zahrady se prostírá luční společenstvo, které podporuje drobné živočichy a hmyz. Louka je sečena pouze několikrát ročně, což majitelům šetří čas na péči o vlastní výpěstky i na jejich oblíbené vodní sporty.

 

Mezi květinami se prolínají původně přírodní druhy (například kopretiny, řebříčky, sasanky, kohoutky) s těmi tradičními z venkovských zahrádek (denivky, floxy, růže, pivoňky).

Z dřevin jsou tu kromě běžných ovocných stromů borovice, jeřáby, břízy, lípy a javor babyka. Keřové patro zastupují dřeviny z okolní přírody — svídy, dříny, vřesy, bezy, plaménky, lísky, z jedlých jsou to pak rybízy, borůvky, angrešty, maliny, aronie. Trvalkové záhony nejblíže k domu jsou složeny převážně z bylinek (máty, meduňky, šalvěje, pelyňku, třapatky, tymiánu, mateřídoušky, jahod) v kombinaci s venkovskými květinami (zvonky, astry, rozchodníky, kosatce, česneky, len). Zahrada si svou atmosféru dokáže udržet po celý rok. A i když si majitelé postavili velmi příjemný dům, tady prostě chcete být venku.

Text a foto: Atelier Flera

AUTOŘI PROJEKTU

Ferdinand Leffler a Kateřina Svobodová, Atelier Flera

ZHOTOVITEL
Bc. Stanislav Král – STANDYS

 

 

 

Přijedete do místa nad řekou, kde architektonická okázalost zůstala u vil velkoměsta. Horizont rámuje smíšený les na prudkých svazích vyrůstajících z vodní hladiny Vltavy. Řeka je tady jen tušená, zdržuje se líně za hradbou stromů. Místo i dům jako by se napily z koktejlu svého okolí, a tak se staly jeho součástí tvarem i vůní. Borovice, jeřabiny a břízy doprovázené travinami, trvalkami a keři. Je to trochu divoká harmonie svobody, která ale obsahuje lidská pravidla. Zvýšené záhony hlásí zbytkem malých dýní, pórku a listové zeleniny, že přes léto byly šťavnatě plné. Není tady ale prázdno, astry v záhonu ještě kvetou a v zelené ploše se vyjímají také černé hlavičky odkvetlých rudbekií. Na druhé straně domu už nevládne zelenina. Je tady terasa, úzký ochlazovací bazén s hladinou tak vysoko, že když se do něj ponoříte, voda bohatě přetéká přes kamenný okraj a přeliv do nižší nádrže. Na vodní hladině jako by plavala betonová deska, která je suchou spojnicí se zahradou. Dole je větší část dřevěné terasy a javorové náměstíčko s gumovou podložkou pro meditační cvičení. Dům odsud připomíná spíš kůlnu. Je velmi jednoduchý, tmavý s krytinou z asfaltové lepenky. Vedle náměstíčka, pod suchými zídkami je malé ohniště a v trvalkovém záhonu bílá kovová konstrukce připravená pro budoucí letní posezení obalené do popínavých rostlin. Jestliže hledáte soulad mezi domem, zahradou a člověkem, tady ho máte v oduševnělé jemnosti a harmonii. 

Petr Mičola

Místo, kde to spolu ladí. Zahrada, která dokonale a citlivě pracuje s domem i okolní krajinou. Odráží nenápadnou hravost domu, který pozvedá obyčejné a občas i tak trochu opovrhované materiály na naprostou špičku. To se zrcadlí i v zahradě, kde i prostá zídka z betonových tvarovek s lavicí z obyčejné fošny působí autenticky a příjemně. Na okraji zahrady člověk na první pohled neví, zda se sem opravdu dostává okolní krajina, či zda se jedná o perfektně a detailně komponovanou hru autorů, kteří uměli vyzdvihnout esenci genia loci. Nespočet funkčních a zároveň estetických detailů, obytných i zábavných zákoutí dělá zahradu skvělým místem pro život. Ale to, co u mě tuhle krásku postavilo na první místo bez osobní návštěvy nezjistíte. Celou zahradou, každým jejím koutem totiž prostupuje jemná vůně meduňky, máty, mateřídoušky či tymiánu.

Jitka Vágnerová

V Inspiraci 4/2024 dále najdete

Zahrada roku 2024
Harmonie umění a řemesla

Příklady realizací BGG systémů a jejich standardizace v Malmö

Martin Vysoký

Z pravěku k vysokorychlostnímu vlaku

Petr Mičola

Obce mluví o vodě

S biouhlem proti klimatické změně

Vilém Řiháček

Výsledky soutěže Zelená střecha roku 2024

Choroby Dřišťálu

Ivana Šafránková

Lipová ratolest 2024

Ekonomika – moderní technologie v zahradách

Rostislav Ivánek

Zaujal vás obsah tohoto čísla Inspirace?

Objednejte si ho v tištěné podobě!

Mám zájem o tento výtisk

Další články:

Objednejte si předplatné

časopisu Inspirace, který vychází v tištěné podobě 4x ročně a cena ročního předplatného činní 360 Kč.

objednat