Téma:

Rostliny zkrášlují restaurace i obchodní centra

Ne vždy jsou ale požadavky zeleně na prvním místě

Pozitivní vliv rostlin se při navrhování interiérů prosazuje čím dál tím víc. Kromě toho, že prostor zkrášlují také zlepšují mikroklima a mohou zvýšit pracovní výkon. Investoři budov i architekti důležitost zeleně vnímají, u některých projektů ale chybí spolupráce se zahradníky už od samého začátku. Vysadit rostliny tam, kde pro ně zrovna zbylo místo, nestačí a takový postup se může následně odrazit na jejich kondici. Vhodné podmínky jsou zásadní, stejně jako následná péče a starost, kterou stojí za to přenechat odborníkům.
Pražskou restauraci Spojka Karlín zdobí více než 500 živých květin. Dodala je firma Hænke, která se inspirovala dílem českého botanika Tadeáše Haenkeho. O rostliny se každou neděli několik hodin stará zahradník. Zdroj: Mirka Divoká/Spojka Karlín

Při procházce pražským Karlínem tenhle podnik nelze jen tak minout. I z ulice jde vidět, že to tam žije. Řeč není o množství návštěvníků, ale o více než pětistovce rostlin, které restauraci Spojka Karlín zdobí. „Chtěli jsme vytvořit opravdovou oázu, kde se hosté budou cítit příjemně,“ poznamenala za podnik Helena Slavíková. A povedlo se. Nad hlavami vznášející se převislé monstery či tropické kaktusy protkané drobnými světly oceňují hosté i kritici.

Navodit pocit blízkosti přírody i ve skleněných a betonových komplexech v centru měst se snaží nejen provozovatelé restaurací nebo kaváren. Výhody rostlin v interiéru vnímají i designéři kanceláří, obchodních center či veřejných budov. A stejně jako v módě nebo umění, i tady se trendy opakují. Na oblibě tak znovu získává monstera, tenura neboli „tchýnin jazyk“, či kořenokvětka.

Živé rostliny prostor zvelebují a mají pozitivní vliv na psychiku. Architekti z ostravského Projekt Studia proto například zasadili několik stromů do nově vznikající smuteční obřadní síně. „V tomto prostředí pomáhají zvládnout situaci, kdy je člověk pod velkým stresem a tlakem,” uvedl jednatel studia David Kotek s tím, že obecně v interiérech zeleň prosazují čím dál tím víc. Vyzdvihnul přitom i jejich vlastnost zlepšit kvalitu ovzduší.

Odpočinkový prostor v kancelářské budově zpříjemnil strom černá oliva (Bucida buceras ), lopatkovec (Spathiphyllum wallisii) či filodendron (Philodendron Selloum). Rostliny jsou zasazené v zeolitovém substrátu v kompozitních nádobách. zdroj: Martin Matouš

Džungle mírní pracovní stres

Vegetace může výrazně zpříjemnit pobyt v kancelářích, kde lidé tráví několik hodin denně. Rostliny dokážou snížit hluk a zvyšují vlhkost, čímž také pomáhají bránit šíření respiračních nemocí. Vzrostlé rostliny v květináčích a truhlících také mohou přirozeně oddělovat pracovní a odpočinkovou část. „Být zelený je trendem dnešní doby. Majitelé budov jsou ochotni do zeleně investovat a chápou, že je jedním z prvků, jak mohou například zlepšit pracovní prostředí pro zaměstnance,” potvrdil Petr Masaryk z firmy My Plant, která interiéry rostlinami osazuje déle než patnáct let.

To pak vede i ke zlepšení pracovního výkonu. Podle studie australských výzkumníků z roku 2014 týmy pracující v „zeleném“ prostředí vykazují o patnáct procent vyšší produktivitu než týmy obklopené pouze nábytkem. Jedním z důvodů je i to, že lidé byli zkrátka spokojenější. „Pominout nesmíme ani to, že rostliny podporují týmovost a pocit vzájemnosti: když někdo odjede na dovolenou, poprosí kolegy, aby se mu o kytičku starali. Do kanceláře doporučujeme nenáročné rostliny – toulcovku, šplhavnici, tchýnin jazyk nebo třeba rajskou palmu, ale jak dokazují zkušenosti z našich kanceláří, můžete si obstarat i avokádový prales,“ míní Petr Sedláček ze společnosti Nespire, která pomáhá společnostem zlepšovat firemní kulturu.

Podle Martina Matouše ze společnosti Matouš Hydroponie kolísání objemu peněz, které jsou investoři ochotni vyčlenit na ozelenění, přesně kopíruje ekonomickou situaci. Po roce 2008 a podobně v covidových letech investice do interiérových rostlin výrazně poklesly.

„Nové kancelářské prostory, ale i obchodní centra nebo hotely se v době krize bez rostlin obejdou, nemohou fungovat bez vody, energií a podobně. Jakmile se ekonomika probudí, jsou firmy ochotny investovat do pracovního prostředí, hotely znovu obnoví pravidelné dekorace a obchodní centra vylepšují prostory zelení, aby v konkurenci a boji o zákazníka uspěly,” dodal.

Navzdory tomu, že mnohé společnosti v posledních měsících v důsledku energetické krize hledaly úspory, vnímá Matouš u nových firemních prostor ochotu si za ozelenění zaplatit. „Jsou to ale firmy, na které přímo nedopadá pokles růstu ekonomiky, a i v této době prosperují. V obchodních centrech budou investice do zeleně jistě kopírovat pokles obchodních aktivit a spotřeby. Jejich výdaje na rostliny přímo souvisí s objemem prodeje. Pokud se obchodu daří, obchodníci platí procenta z tržeb s nájmem a tlačí na majitele objektů, aby vylepšovali společné prostory. To asi nebude v této době aktuální,” míní.

Tady stával strom

I když se ale rostliny vysadí, neznamená to ještě, že na místě zůstanou. V 90. letech minulého století začínal v tuzemsku rozvoj a výstavba velkých obchodních center. Často byl investor ze zahraničí, přičemž v zemích jako je Německo, Švýcarsko nebo Nizozemsko je ozelenění samozřejmostí. Matouš a jeho tým se postarali třeba o stromy v brněnské Olympii, které dosahovaly až osmimetrové výšky. Přivezli je od nizozemských dodavatelů a poprvé využili zeolitových substrátů. Některé rostliny tam přetrvaly dodnes, jiné provozovatel odstranil třeba kvůli lepšímu využití ploch pro prodej nebo aby nenarušily střechu.

„Olympie byla dostatečně prosklená a vzdušná, rostlinám se tam dařilo. Byla to výjimka mezi těmito stavbami. V OC Nový Smíchov jsme vysadili alej z fíkusu jako náhradní výsadbu za odstraněné dřeviny na místě stavby. Nevím, jestli by k tak relativně velké výsadbě jinak došlo. Dnes již jsou také odstraněné a na jejich místě najdeme prodejní stránky,” míní Matouš.

Kantýnu centrály Slovenské spořitelny v Bratislavě oživilo více než osm metrů truhlíků s rostlinami. Osazení zajistil brněnský podnik Kvítka v bytě, jehož majitelky si také samy míchají zeminové substráty a nechávají si na míru vyrábět nádoby. Zdroj: Kvítka v bytě

„Poslední naší realizací, ve střední Evropě nejvelkoryseji navrženém veřejném prostoru, byla v roce 2022 autobusová stanice Mlynské Nivy. Pro náročné a masivní ozelenění však ani zde nejsou vždy ideální podmínky pro růst rostlin,” připustil. „Můžeme říct, že u nás stále nevznikají „zelené interiéry“, které by se prosklením a vegetačním osvětlením v první řadě přizpůsobovali požadavkům rostlin. Chybí spolupráce stavebních architektů a zahradníků na samém začátku, ale samozřejmě to musí v první řadě požadovat investor,” upozornil.

Zmodernizovaný polyfunkční objekt Autobusová stanice Mlynské Nivy v Bratislavě je zelení bohatě osázen. Rostliny, jako například šeflery (Schefflera arboricola ), fíkusy (Ficus lyrata ) nebo dracény (Dracaena surculosa), se nachází ve všech patrech komplexu. O realizaci se postarala firma Matouš Hydroponie, která na českém trhu působí od roku 1992. zdroj: Martin Matouš

Slovníček rostlin

monstera – Monstera sp.

tropický kaktus – Rhipsalis sp.

tenura, tchýnin jazyk – Sanservieria trifasciata syn Dracaena trifasciata

kořenokvětka – Aspidistra elatior

toulcovka – Spathiphyllum sp.

šplhavnice – Epipremnum sp.

rajská palma – Howea forsteriana

fíkus – Ficus sp.

zamiokulkas – Zamioculcas

potos – Scindapsus sp.

Umístění podle potřeb rostlin, ne naopak

Na nevhodné podmínky naráží také Veronika Ježková, která spolu se svou sestřenicí v Brně provozuje podnik nazvaný Kvítka v bytě. Ten kromě jiného navrhuje a umisťuje rostliny do restaurací, kaváren či firemních prostor. „Pro úspěšnou instalaci je potřeba mít dobré světelné podmínky, a tomu tak vždy není. Zákazníky si vybíráme a v případě, že víme, že se na daném místě rostlinám nebude dobře dařit, apelujeme na jiný druh výzdoby,” poznamenala Ježková.

Odbornice se u svých klientů setkávají jak tím, že na ozelenění myslí už při přípravách, tak s tím, že je to až na závěr při zkrášlování užívaného prostoru. Často pak podniky nebo jeho designéři vymezují konkrétní stanoviště, které nemusí být vhodné.

Mlynské Nivy. Dominantní rostlinami jsou zde fíkusy (Ficus lyrata), v podrostu vidíme mimo jiné dracény (Dracaena surculosa). Zdroj: Matouš Hydroponie

Limitujícím faktorem pro růst rostlin v interiéru je světlo, jako zdroj energie, která vstupuje do fotosyntetické reakce. Potřebné části světelného spektra chybí rostlinám třeba v pražském centru Bořislavka, kde vznikl unikátní epifyt. Vstupní halu oživuje 76 sedmimetrových akátových kůlů, na kterých roste čtyři tisíce zelených i kvetoucích rostlin. Architekti se inspirovali deštnými pralesy ve střední Americe a v Asii a pokusili se jejich atmosféru přenést do interiéru. Daní za exotickou krásu je ale právě to, že na rostliny musí svítit 60 reflektorů vegetačního osvětlení.

Ježková dosvěcování považuje za neekonomické a neekologické a s takovým požadavkem by u ní zákazníci zřejmě nepochodili. „Pro komerční prostory to není ani nezbytné, když lze rostliny nahradit něčím jiným, co není tak drahé,” míní. Z toho důvodu také příliš nefandí současnému trendu zelených stěn, které jsou podle ní právě často na místech, kde je potřeba výrazně dosvěcovat. „Pokládáme to v dnešní době za rozmarný přežitek. My nejraději instalujeme starší vzrostlé velké rostliny nebo bohatě osázené truhlíky s několika druhy současně. Doufám, že v budoucnu budou výsadby více šetrné a pestré, více na světle, ať se pořád dokola nemusí osazovat jen zamiokulkasem a potosem,” dodala.

Zajímavým příkladem zeleně v interiéru je prosklené atrium administrativní budovy Exbio Praha, které dokonce získalo čestné uznání za inovativní přístup k pracovnímu prostředí v soutěži Zelená střecha roku 2022. Autoři projektu Eduard Chvosta a Oldřich Vacek zde vytvořili kombinací klimatizace a větrání podmínky umožňující pěstovat subtropické rostliny. Díky připravovaným informačním panelům bude polopouštní expozice naplňovat i osvětové ambice v oblasti rostlinné diverzity madagaskarských a mexických xerofytních biotopů. Zdroj: Zelená střecha roku 2022

Život rostlin ovšem neohrožuje pouze světlo. Náročný je také boj se škůdci, kteří jsou součástí pěstování a vždy se někde objeví. Proto je stejně jako umístění na vhodné místo důležitá dlouhodobá péče a starost. Své o tom vědí i nadšenci ze zmíněné restaurace Spojka Karlín, kteří zprvu doufali, že jim budou stačit jejich zkušenosti z pěstování v domácích podmínkách. Desítky druhů, které mají své specifické potřeby zálevání či hnojení, si ale nakonec vyžádaly odbornou pomoc. Zahradník tam teď údržbou stráví každou neděli přibližně čtyři hodiny.

V Inspiraci 1/2023 dále najdete

Rostliny zkrášlují kanceláře, Restaurace i obchodní centra.

Ne vždy jsou ale požadavky zeleně na prvním místě
Klára Vašíčková

 

Inspirace džunglí:

Také interiéry lze tvořit přírodě blízce
Eduard Chvosta

 

Zelené vize závěrem aneb kde je naše místo

Petr Mičola

 

Do krajiny se vrací mokřady za miliardy.

Navzdory bojům o pozemky
Ondřej Šimeček

 

Listožrouti

Podrostové rostliny v parcích i v soukromé zeleni.
Jan Nussbauer

 

Plant alert

Udržte okrasné rostliny v záhoně
Katharina Dehnen-Schmutz

 

Dešťová voda představuje nově příležitosti a investice do rozvoje měst

Jana Mudrová

Zaujal vás obsah tohoto čísla Inspirace?

Objednejte si ho v tištěné podobě!

Mám zájem o tento výtisk

Autor článku

Od tohoto autora vybíráme

Objednejte si předplatné

časopisu Inspirace, který vychází v tištěné podobě 4x ročně a cena ročního předplatného činní 290 Kč.