Prostor, péče a ochrana
Na tom, jak eliminovat odumírání nových jedinců, se shodnou jak odborníci, tak samotní správci zeleně. V první fázi jde o správný výběr taxonu. V Brně mají několik osvědčených druhů, ale hledají i nové. Choroby a škůdci totiž můžou časem oslabit i dnes s jistotou používaný sortiment. V Praze v podmínkách uličních stromořadí obecně prosperují více stromy, které nemají vysoké nároky na půdní kyslík – například jilmy, břestovce, akáty. „Domácí druhy stromů prosazované takzvanými ekologizačními trendy nesnesou extrémní podmínky v ulicích. Tady musíme jít proti tomu obecnému důrazu na domácí rostliny. Výjimkou je javor babyka, ale moc jich nemáme. A obavám se, že nám tady nepomůžou ani nové kultivary dosud používaných druhů,“ říká Pavel Bulíř.
Podle Alexandry Koutné je alfou a omegou velikost výsadbového prostoru. „Jeho kvalita (propustnost, zásobování vodou atd.) jsou také důležité, ale dostatečně velký prostoru pro růst, vývoj a stabilitu stromu na stanovišti považuji za primární,“ říká Koutná. V Brně se proto v rámci přípravy projektů rekonstrukcí ulic snaží tento princip požadovat a prosazovat. Snad se to postupně daří. „Navrhujeme výsadbové prostory, které zasahují pod zpevněné povrchy a nejsou dány jen půdorysem záhonů, jak bylo dříve zvykem. Tyto principy se objevují i u soukromých staveb polyfunkčních objektů, které zasahují do veřejného prostoru,“ pochvaluje si Koutná.
Klíčová je samozřejmě následná péče, která bývá mnohdy daleko nákladnější než vysazení samotné. Zejména ve městech navíc trvá dlouho, než začne porost plnit klimatické, estetické nebo orientační funkce. „Proto se v současné době zaměřujeme jak na zvýšení standardů péče o tyto stromy, tak o zlepšení podmínek jejich kořenového prostoru. A to pomocí prokořenitelných buněk i strukturálního substrátu. Případně jde o úpravy, aby se například ke stromům dostalo více dešťové vody,“ vyjmenoval pražský mluvčí Hofman. Právě na důležitost zálivky upozorňuje i Tušer. „Čtyřikrát až šestkrát do roka mladé stromy zalít, ve správný čas, na správném místě. Stresové faktory se na stromě projeví až za několik let, a to si už málokdo spojí. Strom odumírá pět let, než uschne. Ale zálivka by pomohla kompenzovat ztrátu kořenového systému a k trvalému poškození by nemuselo dojít. A pokud je to možné, provzdušňovat, dělat radiální mulčování pomocí airspade, zabraňovat utužování substrátů v kořenovém prostoru a sázet vhodné stromy na správná stanoviště správně,“ dodává.
V neposlední řadě je nutné mladé jedince chránit zejména před stavební činností. „Snažme se je nepoškodit. Chránit kořenový systém, tedy ne prostor, který je metr od kmene, ale pokud možno celý, i když je tato představa naivní. I mnozí zahradníci se totiž bohužel domnívají, že kořeny jsou pouze pod korunou. Není to ale pravda,“ upozorňuje Tušer.