Téma: Krajina a les
- Článek z Inspirace 2/2019
Tento příspěvek věnuji praktickým přístupům používaným při likvidaci a omezování vybraných nepůvodních druhů v České republice, případně i druhů, které jsou jen místně nepůvodní. Z hlediska hospodaření je vlastně jedno, zda se jedná o druh původní či nepůvodní. Strategie managementu (dále tento termín zahrnuje jak likvidaci, tak i omezování) závisí na místních podmínkách a vlastnostech samotného druhu.
Místními podmínkami je v kontextu parků a zahrad myšlen například rozsah invaze (velikost zasažené plochy, hustota jedinců), míra izolovanosti od okolí a rizika opětovné invaze po managementu (např. vodní tok v blízkosti či procházející parkem a přinášející opakovaně ve velkém množství semena či úlomky oddenků), historická autenticita okolních výsadeb, výskyt chráněných rostlin a živočichů a podobně. Z vlastností druhů sledujeme zejména to, jestli se jedná o jednoletou či vytrvalou bylinu, keř nebo strom, zda je druh schopen obrážet po posekání/kácení, zda se rozmnožuje jen semeny nebo i fragmenty oddenků či kořenů. Zvažujeme také, jak dlouho přežívá ve formě semen nebo jak reaguje na posekání či aplikaci herbicidů (na jaké účinné látky). Jedním z nejdůležitějších faktorů, které je třeba brát v potaz je to, jaký je vlastně očekávaný cílový stav a jak rychle jej musíme dosáhnout. Na tom pak značně závisí kolik prostředků (finančních a pracovních) budeme muset investovat.
Dle vlastností druhů pak po zjednodušení můžeme uvažovat o následujících skupinách, u kterých lze odlišit doporučený přístup k managementu: jednoleté byliny dobře reagující na mechanický management (typ netýkavka žláznatá), byliny značně regenerující či obtížně omezovatelné a často se rozmnožující i oddenky (bolševník velkolepý, celíky, křídlatky), dřeviny (keře i stromy) výmladkové (akát, netvařec) a dřeviny neregenerující (borovice vejmutovka).
Dle podmínek prostředí pak jde o dělení, které sleduje nutnost provedení zásahu. Nejvíce prioritní skupinou jsou druhy, které se mají likvidovat vždy a všude (druhy s velkým dopadem na okolí). Další skupinou jsou druhy s nižším invazním potenciálem, nicméně však ohrožující například cenná území, zároveň ale druhy, které jsou tolerovatelné v krajině. Poslední skupinu tvoří druhy, které vzhledem k jejich malému dopadu nemá cenu řešit jednotlivě a jejich omezování může probíhat v rámci běžného hospodaření v krajině. Toto jsou obecná doporučení pro celou krajinu, nicméně parky a zahrady jsou specifické relativně vysokou mírou hospodaření na celém jejich území. Proto je vhodné tato doporučení přizpůsobit jejich podmínkám a potřebám krajinářské architektury.
Doporučený management pro jednotlivé skupiny druhů vychází z principů uvedených v materiálu Standard péče o přírodu a krajinu: Likvidace vybraných invazních druhů rostlin vytvořeného pro AOPK ČR (Pergl J, Perglová I, Vítková M, Pocová L, Janata T, Šíma J; 2015)
Jednoleté druhy rozmnožující se výhradně semeny
Zástupcem této skupiny je například netýkavka žláznatá, na jejímž základě byla doporučení vytvořena. Při navrhování managementových opatření proti šíření netýkavky žláznaté je nutné se zaměřit na omezení tvorby a přísunu semen. K jejímu efektivnímu potlačení dostačuje precizní vytrhávání nebo opětovné sekání (zamezení vykvetení a odplození) dospělých či regenerujících rostlin před dozráním semen, ideálně v počáteční fázi období květu. Jelikož invazní úspěch netýkavky spočívá i v extrémně dlouhé periodě kvetení a dozrávání semen, jsou nezbytné časté (cca po dvou týdnech) a pravidelné kontroly stanoviště v období červen–září.
Kromě managementu v cílových lokalitách je prioritou likvidace populací, které by mohly sloužit jako zdrojové pro další šíření. Pokud není možné dosáhnout kompletní likvidace na zdrojových lokalitách v okolí, je třeba alespoň omezit produkci semen z těchto populací.
U netýkavky jako jednoleté rostliny s malým a křehkým kořenovým systémem je vhodnou a efektivní metodu managementu vytrhávání. Při zásahu a při manipulaci s biomasou je potřeba zamezit založení nových lokalit nevhodným postupem nakládání s rostlinným odpadem. Po vytrhání je důležité zabránit opětovnému zakořenění rostlin. V případě většího množství biomasy je pro omezení transportu biomasy a možného roznosu semen a úlomků oddenků do okolí možné shromažďovat vytrhané rostliny na igelitové plachtě. Samotné vytrhávání je možné ještě doprovodit oddělením kořenů od lodyhy a minimálně jednou či dvakrát zalomit (či podupáním zničit) vytržené rostliny tak, aby se minimalizovala schopnost regenerace a vytváření adventivních kořenů z nodů. Vytrhávání je na většině stanovišť metoda, která výrazně narušuje vegetaci. Proto je nezbytné provést rekultivaci a založit vegetaci s cílovými druhy, která znesnadní opětovnou invazi netýkavky. U velmi rozsáhlých porostů je možné při zajištění opakování a likvidace v okrajových částech přistoupit i ke kosení. Kompletní eradikace je však závislá na zajištění kontroly nad přísunem semen netýkavky z okolí. Pokud jsou porosty sekány nebo mulčovány, rostliny musí být posekány co nejníže u země kvůli omezení regenerace. Sekání pak musí být opakováno několikrát v sezóně. Kontrola ošetřených ploch musí být provedena alespoň v třítýdenních intervalech a první kosení musí být provedeno nejpozději v období prvních květů, dříve než začne vytvářet semena.
Nedřevnaté obtížně likvidovatelné rostliny
V této skupině jsou druhy od jednoleté ambrózie peřenolisté, přes monokarpický bolševník velkolepý po klonální celíky a křídlatky. Přestože se jedná o relativně různorodou skupinu druhů s odlišnými vlastnostmi (schopnost vegetativního rozmnožování, výška), jsou doporučované metody likvidace velmi podobné a liší se jen v detailech. Při všech zásazích s cílem kompletní likvidace druhu na dané ploše nejsou pouze mechanické metody likvidace většinou dostatečné. Jedná se většinou o druhy s dlouhou dobou přežívání semen v semenné bance, vysokou regenerační schopností a malou odezvou na mechanické metody likvidace, kdy seč pouze zabrání či omezí tvorbu semen, avšak nezlikviduje jednotlivé rostliny. Pro úspěšnou likvidaci je důležité, pokud je to možné, kombinovat mechanický management s aplikací herbicidů nebo přímou aplikaci herbicidů na list (případně injektáží do oddenků).
Dlouhodobě opakovaná mechanická likvidace pomůže snížit množství produkovaných semen, ale často nevede k likvidaci samotných rostlin. Proto je tedy seč a mulčování použitelné pro omezení negativního vlivu invazních druhů na společenstva nebo na plochách, kde z různých důvodů nelze použít herbicidy. Při managementu je třeba brát ohled na možnost šíření oddenky a kořeny (semeny u ambrózie) z kontaminovaných ploch. Dále je nutné upřednostňovat management vzdálených lokalit a při likvidaci postupovat v součinnosti s majiteli okolních pozemků (např. management nejlépe zahájit v horních povodích a pokračovat podél toku dolů). Bolševník lze oproti jiným druhům velmi úspěšně mechanicky zlikvidovat takzvaným jarním vykopáváním (viz detailní popis ve standardech AOPK ČR).
Aplikaci herbicidu je třeba provést před založením semen u všech druhů. Všechny druhy jsou citlivé na široké spektrum herbicidů (např. účinné látky glyfosát či triazin). Nicméně například u ambrózie byl dokumentován vznik rezistence při opakovaném použití stejných herbicidů.
Keře
Keře mají velmi často dobrou regenerační schopnost a vyznačují se růstem výmladků po mechanickém managementu. Problematické jsou zejména kustovnice cizí (Amorpha fruticosa), svídy (Cornus sp.), které se snadno šíří kořenovými výmladky i hřížením větví a jsou schopny brzy vyprodukovat velký objem dřevní hmoty.
Pokud je cílem kompletní likvidace, doporučuje se kombinace odstranění biomasy s aplikací herbicidu na řez, případně postřikem na list. Pro přehlednost o ošetřených jedincích (nátěrem na řez nebo list) je vhodné do herbicidu přidat barvivo. Při udržovacím managementu doporučujeme udržovat okolní vegetaci častým sekáním, aby byly likvidovány výmladky. Okolí výsadeb, které mají být zachovány, je nutné monitorovat tak, aby bylo podchyceno případné šíření semeny. U managementu keřů většinou není nutné speciální čištění použité mechanizace. Nicméně je třeba brát ohled na možnou regeneraci z kořenů při transportu zeminy.
Ani časté sekání ploch invadovaných bolševníkem nevede k jeho likvidaci. Posekané rostliny rychle regenerují a vytváří květenství na zkrácených lodyhách.
Stromy s výmladkovou schopností
U stromů s výmladkovou schopností z pařezů či kořenů (například akát, pajasan) je růst výmladků převážně stimulován mechanickým poškozením nadzemních částí. Po odstranění nadzemní biomasy (pokácení) následuje obvykle bouřlivé zmlazení. Samotné mechanické metody nevedou k dlouhodobé likvidaci a jen mohou zmírnit dopady invaze. Navíc použití jen mechanických přístupů může zvýšit četnost zmlazování a výsledný porost likvidovaného druhu je pak hustší. Z těchto důvodů je vhodné kombinovat kácení s aplikací herbicidu. Velkým nebezpečím je u mnoha druhů schopnost semen šířit se na velkou vzdálenost. Většina těchto dřevin je navíc rychle rostoucích s možností plodit již během několika málo let.
Management těchto stromů lze rozdělit na ošetření semenáčů a vzrostlých jedinců. U semenáčů je možnost ručního vytrhávání. S ohledem na semennou banku většiny druhů je třeba vytrhávání opakovat po několik let. U vzrostlých jedinců v lesních porostech lze použít kácení na vysoký pařez, kácení na nízký pařez a částečné kroužkování následované aplikací herbicidu (viz standardy AOPK ČR). Nicméně kroužkování není vhodné v lokalitách často navštěvovaných lidmi, protože postupné odumírání stromů může vést k pádu větví. Při managementu je důležité zaměřit se na regeneraci z kořenových výmladků, které lze kromě herbicidů částečně omezit intenzivní sečí.
Při managementu je dobré dodržovat následující pravidla k zabezpečení větší efektivity:
- pokud je to možné, snažit se zasahovat včas, dokud jsou jedinci relativně menšího vzrůstu,
- kácet nejlépe koncem sezóny (září-listopad), kdy pletivo táhne živiny do kořenů a tím se výrazně eliminuje následná pařezová i kořenová výmladnost (při správně provedeném zásahu a dobrých podmínkách až 100% účinnost!)
- ořezávat regenerující výhonky často a aplikovat dle potřeby herbicidy ihned na řeznou ránu.
Neregenerující dřeviny
Neregenerující dřeviny (například borovice vejmutovka) se šíří pouze semeny a nevytváří kořenové ani pařezové výmladky. Pro trvale udržitelný management je tedy klíčové nejdříve odstranit plodné stromy a zhruba po 3–5 letech po těžbě je vhodné odstranit veškeré jedince cílového druhu vzešlé ze semen. Semenáče je možné vytrhávat ručně, lze použít křovinořez či pilu. U všech druhů v této skupině je třeba dbát na to, aby na pařízku nezůstaly žádné živé větve u země (nebo celý přeslen). Takto ponechané větve mohou přejít do apikálního růstu a zásah se tak stává neúčinným.
V Inspiraci 2/2019 dále najdete
Minulost, současnost a budoucnost zelených střech v česku
Jitka Dostalová, Pavel Dostal
Zelená střecha roku 2019
Kategorie Rodinný dům
Kategorie Veřejná zelená střecha
Suchomilné trvalky – inspirace z české přírody
Adam Baroš
Záruka a reklamace prodaných rostlin
Tomáš Liškutín
Zavlažovat již dávno neznamená plýtvat vodou
Šárka Adensamová
Choroby a škůdci dubu
Ivana Šafránková
Ekonomika zakázek malého rozsahu (ZMAR)
Rostislav Ivánek
Biotopové koupaliště Radotín
Jakub Burket
O zahrádkových koloniích za totality
Petr Mičola
Zaujal vás obsah tohoto čísla Inspirace?
Objednejte si ho v tištěné podobě!
Autor článku
Jan Pergl
Botanický ústav Akademie věd ČR – Oddělení ekologie invazí. Zabývá se invazními druhy rostlin a snaží se propojit výzkum invazí s praxí.
Další články autora
Objednejte si předplatné
časopisu Inspirace, který vychází v tištěné podobě 4x ročně a cena ročního předplatného činní 290 Kč.
