Řez keřů a živých plotů

Zdálo by se, že ošetřování a řez keřů je triviální záležitostí, tedy alespoň podle toho, komu je řez svěřován. I laická veřejnost už většinou pochopila, že na ošetření stromu je nejlépe najmout kvalifikovaného arboristu. Při ošetřování keřů stále zastihneme nejčastěji nekvalifikované dělníky, nejlépe zahraniční. Vždyť přeci stačí naučit je zacházet s motorovým plotostřihem… Pravý opak je pravdou. Stavba a vlastnosti keřůjsou mnohem rozmanitější, než stavba stromů a nejen způsob, ale i doba řezu se musí řídit podle architektury (typu keře), účelu řezu a funkci keře a v neposlední řadě i době květu.

Podle prof. Karla Domina je keřem dřevina bez přímého kmene, která se větví již odspodu (K. Domin, Rostlinopis, sv. VII Rostlinné tvarosloví, Aventinum 1932). Moderněji, i když podobně, je keř definován pomocí jeho architektury (např. prof. Pejchal), pro kterou jsou charakteristickými znaky:

  • primární výhon zůstává slabý, často již na konci 2. roku zastaví dlouživý růst, případně začne od konce odumírat
  • obvykle již ve 2. roce z pupenů v paždí děložních listů a spodních normálních listů tvoří bujné osy, tzv. obnovovací výhony, rychle přerůstající výhon primární
  • bazitonie výhonu i keře jako celku (při větvení vykazují nejsilnější růst výhony z bazálních pupenů, které svou délkou a tloušťkou předčí mateřské výhony)
  • relativně malá výška, odvozená z rychle se zkracující délky ročních přírůstků a/nebo obloukovitého růstu výhonů většiny keřů.

Jednotlivé druhy keřů se ale mírou bazitonie výrazně liší a vedle typických keřů s vysokou nebo střední aktivitou bazální obnovovací zóny mezi keře počítáme i nízké dřeviny s výraznější aktivitou bazální obnovovací zóny jen v mládí, které pak připomínají spíš miniaturní stromky s krátkým kmínkem, než typické keře (např. velkokvěté stálezelené pěnišníky). Způsob řezu i doba, kdy se řez provádí, závisí na vlastnosti daného druhu a na postavení a funkci konkrétního keře v kompozici. Rozhodnutí jestli a jak keř řezat musí vycházet:

  1. ze stáří keře (řez při výsadbě, řez starých keřů),
  2. z architektury keře (míry bazitonie) a jeho regenerační schopnosti (aktivity bazální obnovovací zóny),
  3. z vývojové etapy keře a jeho stavu (výsadba, starý keř, udržovaný, zanedbaný),
  4. postavení keře v kompozici (solitérní keř či keřový porost),
  5. z estetického uplatnění (květy, plody, barevné listy či dřevo, tvarované keře apod.),
  6. z doby květu (kvetoucí na jaře na loňském dřevě, nebo později na letorostech). Při péči o keře se uplatňuje řada různých typů řezu, které lze rozdělit do tří skupin – řezy zakládací, udržovací a speciální. Arboristický standard SPPK A02 003:2014 Výsadba a řez keřů a lián rozlišuje sedm typů řezu, které označuje dvou až třípísmennými zkratkami začínajícími písmenem „K“.
Dlouhodobě neošetřované tavolníky (Spiraea sp.) před zmlazovacím řezem
Správně provedený zmlazovací řez

Řezy zakládací

Cílem zakládacího řezu je podpora ujmutí rostliny a podpora jejího rozvoje do požadovaného tvaru a funkce. Je tedy logické, že se provádí bezprostředně po výsadbě a u mladých keřů do dosažení jejich funkčnosti. Mezi zakládací řezy patří řez komparativní (srovnávací) a řez výchovný.

Komparativní řez (K-RK) se provádí podobně, jako při výsadbě stromů. Komparativní řez má za úkol upravit poměr mezi nadzemní částí a kořenovým systémem. Zmenšením odpařovací plochy se usnadní ujmutí, kromě toho se upraví tvar a podpoří se tvorba nových silných výhonů. Hlouběji se musí seříznout především prostokořené sazenice, které mají výrazně zredukovaný kořenový systém. Sazenice z kontejnerů se zakracují méně, „stromovité“ keře (s akrotonním větvením), které špatně obrážejí z bazální obnovovací zóny (Hamamelis, Magnolia, Rhododendron) se nezkracují vůbec. Stejně tak jehličnaté keře a keře stálezelené, které se dodávají výhradně v kontejnerech nebo s balem. Jen zcela výjimečně se u nich odstraňují zlomené, nemocné či jinak poškozené větve, výjimečně lze upravit výhony, které výrazně porušují symetrii keře.
Naopak dlouhé nerozvětvené výhony bujně rostoucích listnatých keřů se po výsadbě zkrátí na 1/2 až 1/3, slabé výhony se odstraní úplně. Seříznutý keř bujně obrazí a vytvoří větší počet nových silných výhonů.

Výchovný řez (K-RV) má za úkol zapěstovat keř se silnými a rovnoměrně rozloženými větvemi a s charakteristickým habitem. Nároky na výchovný řez se liší v závislosti na druhu keře, ale také podle účelu výsadby – jiné nároky a jiný způsob výchovného řezu vyžadují solitérní keře, jiný keře ve skupinách a zcela jiné nároky mají keře v tvarovaných živých plotech. Minimální výchovný řez vyžadují obvykle stálezelené keře a keře jehličnaté. Výchovný řez se u většiny keřů omezuje pouze na první, u bujně rostoucích listnatých keřů případně také na druhý rok po výsadbě, kdy je vhodné opravit drobné nedostatky ve vývoji. Bujně rostoucí listnaté keře, radikálně seříznuté po výsadbě, energicky obrazí a vytvoří větší počet nových silných výhonů, ze kterých by v příštím roce mělo být ponecháno jen 4 až 5 nejsilnějších, pravidelně rozložených, které vytvoří základní kostru keře. Ostatní výhony se celé odstraní. Výchovný řez je v druhém roce nezbytný u solitérních výsadeb, u skupinových výsadeb se obvykle neprovádí.
Zapěstování tvarovaných živých plotů a stěn je nejnáročnější a trvá nejdéle. Cílem je vytvořit odspodu kompaktní základ budoucího tvaru. Aby se dosáhlo bohatého rozvětvení listnatých keřů hned nad zemí, je třeba výhony, které vyrašily po silném zpětném řezu provedeném při výsadbě, příští rok seříznout opět velmi nízko, jen o pár centimetrů výš. Požadovanou výšku a šířku budoucího tvarovaného plotu nebo stěny je vhodné dosáhnout pozvolna postupným zvyšováním řezu, beze spěchu, netrpělivost se nevyplácí. Ploty, které se pustí příliš brzo do výšky, zůstanou ve spodních partiích řídké a jak se přiléhavě říká, „nohaté“.

Hydrangea arborescens před pravidelným průklestem (prosvětlením)
Správně provedený průklest odstraní nevyzrálé konce výhonů, odstraní část nejstarších výhonů a slabé výhony zahušťující keř. Habitus keře se zásadně nezmění.

Řezy udržovací

Úkolem udržovacího řezu je udržet keř dlouhodobě v plně funkčním stavu a zpomalit, případně zastavit proces stárnutí. Podle druhu keře a jeho funkce ve výsadbě pak má udržovací řez zajistit i pravidelné bohaté kvetení, případně i plodnost, bohaté olistění, nebo má udržet správný tvar u tvarovaných vegetačních prvků.

Udržovací řez může mít celou řadu podob od pouhého odstraňování poškozených či odumírajících větví až po radikální řez u země. Různá může být i doba a frekvence zásahů. Žádné dřeviny se nesmí řezat bez rozmyslu. Způsob řezu i dobu, kdy se řez provádí, je vždy nutné určit před řezem v závislosti na vlastnosti daného druhu, přičemž se musí vycházet z:

  • architektury keře (bazitonní, mezotonní, akrotonní, polokeře …), a aktivity jeho bazální obnovovací zóny,
  • funkce (květy, plody, barevné listy či dřevo, tvarované keře),
  • doby květu (na jaře na loňském dřevě, později na letorostech).

Odborná literatura uvádí celou řadu typů udržovacích řezů, arboristický standard rozlišuje pouze tři typy udržovacích řezů – průklest (prosvětlování), zmlazovací (sesazovací) řez a řez tvarovací.

Průklest (prosvětlování) (K-RP) má za úkol prosvětlení keře, odstranění přestárlých výhonů a podporu jeho přirozené obnovy bazitonními výhony další generace. Prosvětlení podporuje také tvorbu nových květních výhonů. Při průklestu se odstraňují větve:

  • přestárlé,
  • odumírající a odumřelé,
  • napadené chorobami a škůdci,
  • zlomené či nalomené,
  • navzájem se křížící,
  • zahušťující keř,
  • popřípadě částí ohrožujících provozní bezpečnost.

Při průklestu nesmí dojít k výraznému narušení habitu nebo k negativnímu ovlivnění dalších estetických funkcí, zejména kvetení. Množství odstraněné hmoty či hloubka řezu závisí na aktivitě bazální obnovovací zóny a charakteru větvení – minimální řez se provádí u keřů s akrotonním větvením a nízkou aktivitou bazální obnovovací zóny (např. pěnišníky), u kterých se odstraňují jen odumírající, odumřelé či jinak poškozené větve, a to technikou řezu na větevní límeček, pupen, nebo čípek. S výjimkou keřů s akrotonním větvením se přednostně odstraňují celé přestárlé větve až na bázi a pokud se ostatní větve zakracují, pak se tak nikdy nesmí stát v jedné rovině! Velmi důležitá je doba řezu. Jako nejvhodnější doba se obvykle uvádí předjaří, to ale v žádném případě neplatí pro keře časně kvetoucí na loňských výhonech (typicky např. zlatice). Předjarní řez u těchto keřů odstraní podstatnou část výhonů s květními pupeny a keře potom kvetou jen málo, nebo vůbec. Keře, které zakládají květní pupeny na podzim, je vhodné řezat později, až po odkvětu. Pravidelný udržovací řez, při kterém se v krátkých intervalech odstraňuje jen malá část přestárlé hmoty, udržuje keře průběžně v dobré kondici bez velkých výkyvů v jejich estetické funkčnosti. Vyžaduje ale vysokou odbornost, je nákladnější a vhodný především pro solitérně pěstované keře.

I při hlubokém zmlazování je vhodné vyhnout se řezu v jedné rovině

Zmlazováni (sesazovací) řez (K-RZ) je alternativou pravidelně prováděného průklestu a hodí se především pro plošné výsadby keřů, kde by individuální přístup byl neúměrně nákladný. Podmínkou je, že se jedná o keře, které si uchovávají trvale aktivní bazální obnovovací zónu. U těchto keřů lze místo pravidelného průklestu přistoupit k periodickému jednorázovému zmlazení v intervalu 10, 15 i více let podle druhu (u nízkých tavolníků také třeba jen 5 let). Radikální zmlazení se provádí úplným seříznutím všech větví těsně nad zemí (max. 5–10 cm dlouhé čípky) v zimě nebo v předjaří. Vzniklou „holoseč“ je obvykle vhodné využít také k radikální očistě prostoru od odpadků a vytrvalých plevelů, které se většinou v neprostupných keřích shromažďují. Je-li to možné, tak se alespoň trochu nakypří půda mezi keři a keře se přihnojí (zamulčují) vrstvou dobrého kompostu. Ponechané báze keřů zpravidla reagují mimořádně silnými výmladky, které je nutné v následujících dvou až třech letech zapěstovat (výchovný řez). V prvém roce po tomto radikálním zásahu se odstraní všechny slabé a přebytečné větve, ponechané větve se mírně zakrátí a vytvoří se základ nové koruny. Dbá se při tom na přirozený tvar keře.

V úvahu je třeba brát působení keřů v místním ekosystému. Zásah je proto nutné rozfázovat na více let tak, aby vždy zůstala zachována alespoň část hnízdních příležitostí. Vhodné rozfázování umožňuje také zachovat kompoziční funkce zmlazované skupiny. Vyloučené je zmlazování u keřů s akrotonním větvením (např. pěnišníky).

Řez tvarovací (K-RT) má za cíl vytvoření hmoty odpovídající pěstebnímu záměru – nejčastěji je cílem tvarovaný živý plot, v historických zahradách také různá bludiště a topiaria. Podmínkou je použití vhodného taxonu (tis, habr, zimostráz a další).

Tvarovací řez je spolu s řezem záhonových růží nejnáročnějším řezem, který musí být prováděný pravidelně. Zejména u dřevin, které nesnášejí zpětný řez (většina jehličnatých dřevin mimo tis), může vynechání pravidelného řezu znamenat velký problém. Tvarovací řez se nikdy neprovádí jen podle oka, ale zásadně podle napnutého provázku nebo podle latě, u složitějších tvarů v historických zahradách se vyplatí vyrobit šablonu ze silného drátu. Správný tvar musí být založen už při výchovném řezu tvarovaného prvku. Živé ploty a stěny se musí směrem nahoru mírně zužovat (asi o 5–10 cm na každý metr výšky). Ploty vysazené z jehličnatých a stálezelených dřevin se stříhají nejméně jednou ročně na podzim nebo v zimě, u pravidelných tvarů v historických zahradách ale bývá nutné opakovat ještě dvakrát letní řez. Opadavé listnáče se řežou nejméně dvakrát, poprvé v zimě nebo lépe časně na jaře před rašením a po druhé v létě na přelomu června a července, častější letní řez ovšem není v žádném případě na škodu, tvarované prvky jsou potom hustší a kompaktnější.

Pustoryl (Philadelphus coronarius L.) po příliš nízkém sesazení v jedné úrovni obrazí většinou velkým počtem slabých letorostů. K zapěstování zmlazeného keře bude nezbytné většinu těchto výhonů odstranit a ponechat jen několik nejsilnějších.
Správně provedené sesazení (zmlazení) pustorylu řezem na delší, nestejně dlouhé čípky.

Řezy speciální

Speciální řezy se podle arboristického standardu provádí v případech, kdy požadovanou funkci nelze zajistit některým z typů výchovných a udržovacích řezů, jsou to tedy vlastně také udržovací řezy. Arboristický standard uvádí dva speciální řezy – regulaci růstu a zpětný řez.

Regulace růstu (zaštipování či „pinzírování“) (K-R) má za úkol podporu rozvětvování výhonů a omezování délkového přírůstu. Zaštipování letorostů ve fázi raného vývoje (v bylinném, maximálně polodřevitém stavu) je jedinou možností, jak omezit růst, případně tvarovat dřeviny se sníženou schopností regenerace, jako například borovice.

Zpětný řez (K-Z) je v arboristickém standardu označení pro letní řez letorostů a nejčastěji se pod tímto termínem skrývá letní řez růží, při kterém se odstraňují odkvetlé části výhonů pod květenstvím. Při zpětném řezu se nezasahuje do starého dřeva. Zpětný řez podporuje kvetení. Tento výčet řezů není zdaleka úplný, popis dalších modifikací řezu ale přesahuje možnosti tohoto článku.

V Inspiraci 1/2017 dále najdete

Tvorba parku je nikdy nekončící proces

Park na Slovanském náměstí vBrně, Králově poli

 

Krajinářská architektura je architektura beze stropu

Rozhovor Jany Šimečkové s krajinářským architektem Vladimírem Sittou

 

Nová šance pro stromy v ulicích

Zdeňka Zienertová

 

Trvalkou sezóny 2017 je Kakost

Petr Hanzelka

 

Průhledy do historie XI.

Petr Mičola o Josefu Minibergerovi

 

Péče o plodné stromy – udržovací řez

Stanislav Boček

Zaujal vás obsah tohoto čísla Inspirace?

Objednejte si ho v tištěné podobě!

Mám zájem o tento výtisk

Autor článku

Od tohoto autora vybíráme

Řez keřů a živých plotů

Zdálo by se, že ošetřování a řez keřů je triviální záležitostí, tedy alespoň podle toho, komu je řez svěřován. I laická veřejnost už většinou pochopila, že na ošetření stromu je nejlépe najmout kvalifikovaného arboristu. Při ošetřování keřů stále zastihneme nejčastěji nekvalifikované dělníky, nejlépe zahraniční. Vždyť přeci stačí naučit je zacházet s motorovým plotostřihem… Pravý opak je pravdou. Stavba a vlastnosti keřůjsou mnohem rozmanitější, než stavba stromů a nejen způsob, ale i doba řezu se musí řídit podle architektury (typu keře), účelu řezu a funkci keře a v neposlední řadě i době květu.

číst více

Objednejte si předplatné

časopisu Inspirace, který vychází v tištěné podobě 4x ročně a cena ročního předplatného činní 290 Kč.